Je první opravdu chladný večer, venku kolem deseti stupňů, a vy konečně otočíte hlavicí na pětku. Za hodinu je radiátor pod oknem nahoře studený a dole sotva vlažný, v dětském pokoji nehřeje vůbec a z potrubí se ozývá šplouchání, jako by za zdí tekl potůček. Podle SPP se zavzdušnění topení objevuje zejména po letní pauze a stejně rádo se po létě zadře kolík ve ventilu pod hlavicí. Obojí se dá v bytě řešit vlastními silami: klíček na odvzdušnění stojí v Hornbachu 21 korun a nová termostatická hlavice vyjde zhruba na čtyři stovky. Vyplatí se to stihnout dřív než v listopadu, kdy bývají servisní firmy plné a na termín se čeká. Než sáhnete po klíčku, pomůže vědět, v jakém stavu je topná sezóna právě teď a co je vaše starost a co starost správce domu.
Kdy se vlastně topí a kdo o tom rozhoduje
Otopné období vymezuje vyhláška č. 194/2007 Sb. od 1. září do 31. května, jenže to neznamená, že se začne topit hned prvního září. Dodávka tepla se zahájí teprve ve chvíli, kdy průměrná denní venkovní teplota klesne pod 13 °C ve dvou dnech po sobě a podle předpovědi se nečeká, že by následující den vystoupala zpátky. Letos to v Brně přišlo 22. září, tedy o dva dny dříve než loni, kdy tamní teplárny začaly topit 24. září, a dlouhodobý průměr vychází na zhruba 20. září. V bytě napojeném na dálkové teplo mají být podle vyhlášky v obytných místnostech 20 °C, v koupelně 24 °C a vytápění má běžet denně od šesti ráno do deseti večer. V rodinném domě s vlastním kotlem se vyhláškou řídit nemusíte, a SPP tam doporučuje spíš teploměr než kalendář: když ráno naměříte v obytných místnostech pod 19 °C a přes den se to nezvedne, je čas zatopit.
Z toho plyne praktická věc. Teplo může být v domě zapnuté a vám se přesto nedostane, protože ho zastaví vzduch nebo zadřený ventil u vašeho radiátoru. Pokud je v bytě dlouhodobě chladněji, než vyhláška předpokládá, radí SPP nejdřív projít radiátor a hlavici, pak několik dní měřit teplotu uprostřed místnosti zhruba metr nad podlahou a teprve se záznamem reklamovat u dodavatele tepla nebo u správce domu.
Studený nahoře, nebo dole? Radiátor prozradí, co mu je
Podle toho, kde je radiátor studený, poznáte, kam sáhnout jako první.
| Co cítíte | Nejčastější příčina | První krok |
|---|---|---|
| Nahoře studený, dole teplý, v potrubí bublá | Vzduch v radiátoru | Odvzdušnit klíčkem |
| Celý radiátor studený, ostatní v bytě topí | Přivřený ventil nebo zadřený kolík pod hlavicí | Hlavici naplno otevřít, případně sundat a kolík rozhýbat |
| Nahoře teplý, dole studený | Usazeniny nebo omezený průtok vody | Odvzdušnění nepomůže, zavolat správce či topenáře |
| Studí jen nejvzdálenější radiátor | Nízký tlak v soustavě nebo vzduch v potrubí | V rodinném domě zkontrolovat manometr na kotli |
Tabulka je hrubé vodítko, ne diagnóza, protože příčiny se v praxi míchají. Korado k tomu uvádí, že vzduch patří k nejčastějším důvodům, proč radiátor nehřeje, a vedle něj jmenuje zavřený nebo ucpaný ventil, zaseklou hlavici, tlak pod jeden bar a u starších nebo nepropláchnutých soustav i usazeniny. Pokud po odvzdušnění zůstane radiátor studený, nepokračujte v odvzdušňování dokola. Další kolo vám přinese jen mokrý hadr a ztrátu vody ze soustavy.
Odvzdušnění krok za krokem
Potřebujete klíček na čtyřhranný ventil, hadr a hrnek nebo nádobku na vodu. Nejlevnější klíček stojí v Hornbachu 21 korun, v OBI se prodává dvojbalení za 55 korun a značkový kus z e-shopu MARO vyjde zhruba na sto. Lepší volba je klíč s integrovanou nádobkou, který mají například v Bauhausu, protože z ventilu může vystříknout špinavá voda a parapet nebo podlaha pod ním se pak špatně čistí. V rodinném domě s uzavřenou soustavou postupujte tak, že nejdřív vypnete oběhové čerpadlo a počkáte 30 až 60 minut, aby voda přestala proudit a vzduch vystoupal do horních částí radiátorů. Viessmann k tomu dodává, že se před odvzdušněním mají termostatické hlavice otevřít naplno a že v domě s více patry se začíná odspodu, což SPP vysvětluje tím, že vzduch stoupá nahoru, a při postupu zdola nahoru tak nemusíte odvzdušňovat podruhé.
- Pod odvzdušňovací ventil na boku nebo nahoře radiátoru podržte hadr a nádobku.
- Klíčkem otáčejte proti směru hodinových ručiček jen o čtvrt až půl otáčky, dokud neuslyšíte syčení.
- Jakmile potečou souvislé praménky vody bez bublin, ventil zavřete, ale bez síly, aby nepraskla těsnicí část.
- Stejně obejděte všechny radiátory a pak se podívejte na manometr kotle.
Tlak je druhá polovina práce. Za studena má podle Korada ukazovat zhruba 1,0 až 1,5 baru, přesnou hodnotu pro váš kotel najdete v návodu, a nad 2,0 až 2,5 baru se otevře pojistný ventil a voda odtéká do odpadu. Každé odvzdušnění trochu vody odnese, takže tlak mírně klesne, a když spadne pod jeden bar, je potřeba doplnit vodu přes plnicí ventil a poté radiátory odvzdušnit ještě jednou. Kdo plnicí ventil nikdy neotevřel, nestojí za to riskovat: doplnění vody nechte topenáři, protože Korado i Viessmann upozorňují na kvalitu topné vody a na speciální plnicí ventil, který chrání vodovod. Pokud tlak klesá znovu a znovu, hledejte únik nebo vadnou expanzní nádobu a zavolejte servis.
V bytovém domě
Odvzdušňujete jen radiátory ve svém bytě, stoupačky jsou záležitost správce nebo společenství vlastníků a SPP výslovně varuje, že je sami zkoušet nemáte, protože hrozí vytopení sousedů. Správce o akci raději informujte předem a dejte mu vědět i po ní, aby případně doplnil vodu v soustavě, což doporučuje Korado. Zdroje se přitom liší v pořadí: Korado radí jít od nejvyššího patra dolů, SPP začíná nejvzdálenějším radiátorem od vstupu topení do bytu. Proto nejvíc váží pokyn vašeho správce, který zná své potrubí, a ne obecný návod z internetu. V některých domech se odvzdušňuje hromadně v dohodnutém termínu a vy jen otevřete hlavice a držíte kbelík.
Zadřený kolík: když hlavice na maximum nepomáhá
Hlavice stála celé léto na jedné hodnotě, a kolík ve ventilu pod ní se mohl zadřít v zavřené poloze. Teplá voda pak do radiátoru neteče, ať jste hlavici otočili kamkoli, a vzduch s tím nemá nic společného. SPP radí rozhýbat hlavice na všech radiátorech ještě před prvním zatopením a Korado popisuje postup, který zabere pár minut: hlavici sundat, zkontrolovat, jestli se jehla ve ventilu volně pohybuje, a pokud je zarezlá, opatrně ji rozhýbat lehkým poklepáním nebo trochou maziva. Podobně doporučuje i web Centrum.cz jemné zatlačení plochým nástrojem. Kladívko nechte v krabici: ventil není místo pro hrubou sílu. Když se kolík nehne, nebo kolem něj začne prosakovat voda, přestaňte a zavolejte správce či topenáře.
Stará hlavice, která ani po rozhýbání nespolupracuje, stojí za výměnu. V e-shopu Hornbachu je základní hlavice Herz se závitem M30×1,5 za 369 korun a Danfoss RA/VL se v OBI prodává za 419 korun. Pozor na závit: M30×1,5 je nejběžnější, ale existují i hlavice určené jen pro ventily s 28×1,5, a na starý radiátor se proto vyplatí vzít do obchodu původní hlavici s sebou. A ještě jedna věc k číslům na stupnici. Neznamenají výkon, ale cílovou teplotu v místnosti, takže pětka místnost neohřeje rychleji, jen nastaví vyšší cíl a radiátor topí déle. Trojka odpovídá zhruba 20 °C, přesné hodnoty se podle výrobce liší, a proto si je ověřte pokojovým teploměrem.
Proč se do toho vyplatí jít právě teď
Podle Českého statistického úřadu spotřebovaly české domácnosti v roce 2022 celkem 303 759 TJ paliv a energií a na vytápění z toho připadlo 210 315 TJ, tedy 69,2 procenta. Vytápění je tak s odstupem největší položka a každý radiátor, který hřeje jen napůl, nutí topit déle nebo přitápět jinde. Kromě odvzdušnění pomáhá ještě jedna nenápadná věc: nechat radiátor volný. Nábytek před ním, deska nebo závěs přes něj podle SPP sníží výkon o desítky procent, a to nestojí ani korunu opravit.
Často se opakuje, že každý stupeň dolů ušetří šest procent nákladů. Tohle číslo uvádí třeba i portál Chytrá volba, jenže odborný text na Dřevostavitel.cz upozorňuje, že poučka vychází z výpočtu pro celou budovu a v jednotlivém bytě se úspora může výrazně lišit podle polohy, velikosti a slunečních zisků. Šest procent proto berte jako řádový odhad, ne jako slib na vyúčtování. Smysl má hlavně důslednost: ložnice nemusí mít stejně jako obývák 20 °C, na noc a na dobu, kdy nikdo není doma, radí SPP snížit teplotu o dva až tři stupně, a netopit skokově, protože vytopit vychladlý byt stojí víc než udržovat stabilní teplotu.
Kdy už zavolat odborníka
- Tlak v kotli klesá opakovaně, i když jste vodu doplnili. Podle Korada a SPP to bývá únik nebo vadná expanzní nádoba.
- Netopí víc radiátorů najednou, což může znamenat poruchu oběhového čerpadla nebo špatnou regulaci.
- Dole studený radiátor i po odvzdušnění a rozhýbání hlavice, tedy nejspíš usazeniny, které řeší výplach.
- Cokoli, co se týká stoupaček v bytovém domě.
Zbytek zvládnete s klíčkem, hadrem a pokojovým teploměrem. Postavte teploměr doprostřed místnosti zhruba metr nad zem, ne k oknu a ne k radiátoru, a tři dny po sobě v tutéž hodinu si zapisujte, co ukazuje. Když ani po odvzdušnění a odblokované hlavici nedosáhnete 20 °C v obytné místnosti, máte v ruce záznam, se kterým má reklamace u správce nebo dodavatele tepla smysl.