Na hladině venkovního bazénu se každé horké červencové odpoledne objeví tenký duhový film – stopa po desítkách těl, která se před skokem do vody namazala opalovacím krémem. Plavčíci ho znají dobře, protože se lepí na skimmery a musí se stírat každý večer, jinak ucpává filtraci. U přírodních koupališť, rybníků a přehrad si ho nikdo nevšimne, protože film prostě splyne s hladinou a nikdo ho neodstraňuje – jenže tam, na rozdíl od chlorovaného bazénu, žijí ryby, obojživelníci a řasy, které z toho krému nemají vůbec nic dobrého. Přitom stačí vybrat jiné složení a rozdíl je citelný, aniž byste museli slunit se pod deštníkem celé léto.
Co se stane, když krém skončí ve vodě
Chemické UV filtry jako oxybenzon (v seznamu složení pod označením benzophenone-3) nebo octinoxát fungují tak, že UV záření pohltí a přemění na teplo. Ve vodním prostředí ale stejná vlastnost dělá z těchto látek problém – rozpouštějí se v tenké vrstvě na hladině nebo se smyjí přímo z pokožky a dostávají se do potravního řetězce už v koncentracích, které by laik označil za zanedbatelné. Havajská studie z roku 2015, publikovaná v časopise Archives of Environmental Contamination and Toxicology, popsala poškození larev korálů už při koncentraci srovnatelné s několika kapkami v olympijském bazénu. Česká republika korálové útesy nemá, ale stejné filtry ovlivňují i sladkovodní řasy a plankton, které tvoří základ potravní pyramidy v každém rybníku – změří to jen málokdo, protože monitoring kvality vody u malých vodních ploch se soustředí hlavně na bakterie, ne na stopové organické látky. Vyhláška č. 238/2011 Sb. o koupacích vodách sice určuje, kdy se má voda testovat na sinice a fekální znečištění, ale UV filtry mezi sledované ukazatele nepatří, takže si je nikdo systematicky neměří ani u oblíbených rybníků typu Slapy nebo Máchovo jezero. Řasy zasažené oxybenzonem přitom rostou pomaleji a méně efektivně produkují kyslík, což se v malém stojatém rybníce projeví dřív než v proudící řece, kde se látka rychleji rozředí. Jedna sezóna koupání jednoho člověka na tom nic nezmění, ale desetitisíce návštěvníků oblíbeného koupaliště za léto už ano.
Havaj a Key West na Floridě zakázaly prodej opalovacích krémů s oxybenzonem a octinoxátem od roku 2021, což byl první podobný krok tohoto rozsahu na světě. Evropská unie žádný srovnatelný zákaz nemá a obě látky jsou v kosmetice na základě nařízení (ES) č. 1223/2009 stále povolené, jen s omezením maximální koncentrace. To neznamená, že jsou automaticky bezpečné pro vodní organismy – znamená to jen, že regulace kosmetiky a regulace ochrany vod se řídí jinými pravidly a jedna nekryje druhou.
Mikroplasty v krému, o kterých se nemluví
Vedle chemických filtrů obsahují některé starší receptury takzvané mikroplastové kuličky, které měly zlepšit roztíratelnost krému. V Česku i celé EU jsou od roku 2023 postupně zakazovány v kosmetice, kterou se oplachujete – u opalovacích krémů na běžné mazání ale výjimka platí déle, protože se neoplachují okamžitě jako sprchový gel. Prakticky to znamená, že staré balení krému koupené před dvěma lety může mikroplasty pořád obsahovat, i když nová várka stejné značky už ne.
Krém se dostane do vody, i když nejdete plavat
Většina lidí si myslí, že problém začíná až skokem do rybníka, ale hodně UV filtrů unikne do přírody dřív – přes sprchu po večerním namazání nebo přes pračku, do které putuje ručník a plavky. Čistírny odpadních vod v Česku jsou navržené hlavně na odbourávání organického znečištění, dusíku a fosforu, ne na zachycení stopových množství kosmetických filtrů, které jsou navíc chemicky stavěné tak, aby odolávaly vodě – to je koneckonců jejich hlavní úkol na pokožce. Část filtru se tak zachytí v kalu, který skončí buď na poli jako hnojivo, nebo ve spalovně, a část projde čistírnou dál do řeky, do které je vypouštěna vyčištěná voda.
Minerální filtr místo chemického
Druhá skupina UV filtrů pracuje jinak – oxid zinečnatý a oxid titaničitý neabsorbují záření, ale odrážejí ho fyzicky, podobně jako malé zrcátko na kůži. Tahle vlastnost má dvě praktické důsledky. Za prvé, minerální filtry se v přírodě rozkládají výrazně pomaleji, protože jde o anorganické částice, ale zatím chybí rozsáhlejší dlouhodobé studie o jejich chování v nanoformě ve sladké vodě, takže "minerální" neznamená automaticky "bez dopadu na životní prostředí" – jen jiný typ dopadu, který se teprve zkoumá.
Za druhé, a to je ten praktický háček, minerální krémy často zanechávají na kůži bělavý film, hlavně u tmavší pleti nebo když je vrstva silnější, než by měla být. Výrobci to řeší mikronizací částic, ale úplně se problém odstranit nedá – pokud chcete opravdu neviditelnou aplikaci, skoro vždy sáhnete po chemickém filtru. Je to reálný kompromis mezi vzhledem na pláži a dopadem na vodu, ne jen marketingová fráze, a stojí za to si ho přiznat, než se rozhodnete.
Pozor na nálepku "reef safe"
Označení "reef safe" nebo "šetrné ke korálům" na obalu vypadá jako záruka, ale v Evropské unii ani v Česku není nijak právně definované ani certifikované. Kterýkoli výrobce si ho může napsat na tubu, aniž by prošel nezávislým testováním – jde o marketingové tvrzení, ne o certifikát podobný například bio logu EU. Jediný způsob, jak si být jistí, je přečíst si seznam složení (INCI) na zadní straně obalu a zkontrolovat, jestli tam chybí oxybenzon, octinoxát, oktokrylen a homosalát.
Nařízení (ES) č. 1223/2009 o kosmetických přípravcích ukládá výrobcům povinnost uvádět úplný seznam INCI, takže informace tam je vždy – jen se často schovává za malým písmem na spodní straně tuby, kterou v obchodě nikdo neotáčí. Vyplatí se udělat to jednou doma, vyfotit si etiketu oblíbeného krému a příště v lékárně jen porovnat fotku s novým balením.
- Oxybenzon (benzophenone-3) – nejčastěji kritizovaný filtr, vyhýbejte se mu u krémů určených ke koupání
- Octinoxát (ethylhexyl methoxycinnamate) – podobný problém jako oxybenzon
- Oktokrylen – v posledních letech pod drobnohledem kvůli rozkladu na benzofenon přímo v lahvičce
- Oxid zinečnatý a oxid titaničitý jsou aktuálně nejlepší dostupná volba pro koupání v přírodní vodě, i když ani ony nejsou stoprocentně bez otazníků
Konkrétní značky a ceny v českých obchodech
Minerální opalovací mléko s oxidem zinečnatým seženete v drogeriích dm pod vlastní značkou Sundance za 250 až 320 korun za 200 mililitrů, což je cenově srovnatelné s běžnými chemickými filtry stejné velikosti. Německá Alverde, dostupná ve stejné síti, nabízí certifikovanou přírodní kosmetiku s minerálním filtrem kolem 200 korun. Dražší segment zastupuje švýcarská Weleda s cenou 380 až 450 korun za tubu, kterou najdete v lékárnách a specializovaných obchodech se zdravou výživou, nebo německá Ladival zaměřená přímo na citlivou pokožku za podobnou cenu. Pro rodiny s malými dětmi má smysl sledovat dětské řady zvlášť, protože pediatři doporučují u dětí do tří let výhradně minerální filtry – Weleda Baby a Mustela nabízejí dětské verze kolem 300 korun za 50 mililitrů, což vychází dráže na mililitr než dospělá varianta, ale menší balení zabrání tomu, aby krém expiroval dřív, než ho dítě spotřebuje. Balení nad 200 mililitrů se navíc u minerálních filtrů vyplatí spíš rodinám, které tráví u vody celé léto, protože cena na mililitr klesá s objemem výrazněji než u chemických konkurentů. Do košíku tak nakonec může padnout stejná částka jako za značkový chemický krém, jen za jiné složení a jiný dopad na vodu, do které se pak jde koupat celá rodina.
Levnější alternativou zůstává tuzemská Alpa, jejíž řada Sun s SPF 30 vyjde na 100 až 140 korun, ale většina variant v této cenové kategorii používá kombinaci chemických i minerálních filtrů, takže je nutné znovu zkontrolovat INCI, ne se spolehnout na cenovku samotnou. Nestojí za to platit trojnásobek jen za slovo "eco" na obalu, pokud etiketa na zadní straně říká něco jiného než přední strana slibuje – a přesně to se u opalovacích krémů děje čím dál častěji.
Co dělat, než vůbec sáhnete po tubě
Nejlevnější a nejúčinnější ochrana proti slunci se vůbec nekupuje. Stín mezi jedenáctou a patnáctou hodinou, kdy je UV index nejvyšší, sníží potřebu krému na hodinu ráno a hodinu odpoledne místo celého dne v plné síle. UV oděv se speciální úpravou, dnes běžně dostupný v obchodech s outdoorovým vybavením včetně dětských velikostí, pokryje ramena a záda, kde se krém nejrychleji smývá potem a vodou a kde ho lidé nejčastěji domažou pozdě.
Kdy a jak krém aplikovat
- Naneste krém nejméně 20 minut před vstupem do vody, aby se stihl vstřebat do svrchní vrstvy pokožky
- Použijte dostatečné množství – orientačně jednu čajovou lžičku na obličej a krk, ne symbolickou kapku
- Po každém výstupu z vody krém obnovte, i kdyby šlo o variantu s označením "water resistant", protože ani ta nevydrží nekonečně dlouho
Klobouk se širokou krempou a sluneční brýle s UV filtrem doplní ochranu tam, kam se krém stejně nikdy nedostane pořádně – do očí a jejich okolí. Kombinace stínu, oblečení a menšího množství kvalitnějšího krému nakonec ochrání pokožku líp než tlustá vrstva čehokoliv naneseného ve spěchu těsně před skokem do rybníka.